OEHLING RÁDCE : SNÍMKOVÁ TECHNIKA

Partneři závodu



TIPY PRO VÁS

Původní recenze:

Canon EOS-1D Mk. IV  
Nikon D3s

 

 

 Zasoutěžit si!

 


Zde můžete přejít na portál fotografické soutěže
Foto z cest, kterou pro vás připravila firma OEHLING
ve spolupráci s časopisem Lidé a Země.

 

Do vaší knihovny

 


Váš komplexní průvodce výměnnými objektivy
pro SLR, SLT a kompaktní fotoaparáty. Více
informací získáte zde
a zde je link do sekce Odborná
literatura eShopu OEHLING.

Snímková technika

Přesněji – snímková technika z hlediska stavby fotografického obrazu. Tedy pořizování snímků „jako takové“. Máme svou tvůrčí představu, odvíjí se děj, který chceme zachytit, vyhlédnutá část krajiny je ve správném ročním a denním období a vhodně ji osvětluje slunce. A nyní jde o to, jak a jaké fotografické nástroje použijeme.

Přitom samozřejmě platí, že stavba fotografického obrazu a snímková technika jsou podřízeny skladbě, našemu fotografickému záměru. Z toho také vyplývají tři základní faktory, které ovlivňují výslednou fotografii: 1) samotný fotografovaný objekt nebo scéna, a to samozřejmě včetně osvětlení, 2) fotograf/fotografka a jeho/její záměr, potřeba vyjádření (osobnost a zkušenosti spolu s pojetím tématu) a 3) samotné technické provedení – stavba fotografického obrazu.

Lidské oči versus fotoaparát

Uspokojivě převést objektivní skutečnost, kterou vidí naše oči, do fotografické podoby, to není vůbec snadné. Už jen z toho prostého důvodu, že naše oči vidí jinak, než jaké je „vidění“ fotoaparátu a jeho objektivu. Objektiv má určitý zobrazovací úhel, sestava objektivu a fotoaparátu ovlivňuje hloubku ostrosti obrazu, pracujeme s výřezem skutečnosti (rám obrazu), fotografie je v převažující míře dvourozměrná, plošná, tudíž prostor můžeme jen více či méně naznačovat, popřípadě můžeme určitými prostředky vytvořit obraz s prostorovým efektem – a lze předpokládat, že postupem času se 3D zobrazování rozšíří obdobně, jako 2D, a to zejména díky technologiím, které pozorování 3D obrazu nepodmiňují použitím 3D brýlí.

Ale zpět k rozdílnosti „vidění očima a objektivem“. Ovlivňujících faktorů je samozřejmě víc. Určitě musíme jmenovat samotný převod jasů a barev, anebo různou míru stylizace, kterou fotograf volí, ať už je to třeba černobílá fotografie, anebo zaměření na drobný detail, nebo naopak extrémně širokoúhlý pohled, kupříkladu s využitím mimořádně širokoúhlého objektivu, který zkreslí skutečnost jako „rybí oko“ – a vůbec to nemusí být ten nejextrémnější, tedy speciální objektiv typu kruhové rybí oko, úplně stačí extrémní široký úhel zobrazení, jaký mají objektivy s ohniskovou vzdáleností od 10 do 14 mm.

Faktem je, že naše smysly nás také někdy „klamou“. Je třeba v případě barevného vidění. Často používaný příklad: Sníh vnímáme jako bílý (vždyť přece víme, že je bílý), jenže on je ve skutečnosti kvůli obloze zabarven do modra. Obdobně čteme-li knihu pod lampou s klasickou žárovkou, nevnímáme, že jsou list papíru zabarveny dožluta. V těchto a podobných případech hraje roli naše podvědomí. Nicméně ne všechny rozdíly jsou tohoto druhu. Rozdíl je u samotné citlivosti na světlo. Oko zachytí jen malou část škály, kdežto fotografické materiály mají rozsah od ultrafialové (UV) po infračervenou (IR) vlnovou délku, fotoaparáty ovšem také zachytí obraz kontrastněji než oko a platí, že čím vyšší citlivost nastavíme (nebo čím citlivější film použijeme), tím je obraz méně kontrastní (v případě černobílé fotografie s širší škálou šedé).

Naše oči také kupříkladu fakticky nezvládají pozorovat velmi rychlé děje, o těch velmi pomalých ani nemluvě – a nemusí to být jen klíčící semínko rostliny nebo rozevírající se květ. Ale fotograficky můžeme extrémně rychlý, nebo naopak pomalý pohyb zaznamenat. Zdravé lidské oko zaostří minimálně na vzdálenost asi 12 až 15 cm a přeostřuje až do nekonečna. V případě fotografie je zobrazovací měřítko rozmanité, záleží na použitém objektivu, na velikosti snímače a jeho sladění s objektivem, na použití speciálních objektivů typu makro a také na využití různě koncipovaných funkcí Makro a SuperMakro, anebo lze dokonce použít objektivy typu Mikro, případně sestavu fotoaparátu s různými typy mikroskopů.

 

Využití mimořádně širokoúhlého objektivu. Skutečnost, že vytváří tzv. efekt rybího oka, dodává záběru působivý dynamický charakter, avšak snímek je široce použitelný jako dokumentační a reportážní. Při použití objektivu typu kruhového rybího oka by byl použitelný jen v omezené míře – pro speciální účely. Použil jsem kombinaci objektivu Sigma 12–24 mm 1:4,5–5,6 II DG HSM a plnoformátové digitální zrcadlovky Canon EOS-1Ds.


Snímková technika v pěti bodech

Výběr fotoaparátu a objektivu

To je úplný základ. Proto také této základní volbě FotoRádce věnuje patřičný samostatný prostor a v návaznosti vám také představuje nové a zajímavé fotoaparáty a objektivy, vybrané modely po jejich vyzkoušení dokonce formou recenzí. Na tomto místě tudíž jen stručně uveďme, že výsledek ovlivní volba přístroje digitálního/na filmový materiál i další rozlišení typu (kompakt, zrcadlovka, ...), ale samozřejmě také volba režimu expozice, volba režimu měření světla a nastavení dalších parametrů fotografování a použití různých funkcí. V případě objektivu to je ohnisková vzdálenost, úhel zobrazení, světelnost, kvalita samotné optické soustavy i celkové provedení objektivu – svou roli hraje i kvalita povrchové úpravy vnitřní plochy tubusu, ve kterém je optická soustava uložena.

 

Pro tento záběr jsem naopak použil telezoom s velkým rozsahem ohniskové vzdálenosti. Použil jsem kombinaci objektivu Tamron AF 18–270 mm 1:3,5–6,3 Di-II VC PZD a digitální zrcadlovky Canon EOS 40D.
 

Postup v souvislosti s kompozicí záběru

Uskutečnění našeho fotografického záměru je třeba promyslet. Zvážit, jak „vybudujeme“ dojem prostoru, jak změníme perspektivu, tedy z jakého stanoviště budeme fotografovat (pamatujme, že perspektivu nezměníme výměnou objektivu; objektivy změní pouze „perspektivní dojem“), jak zdůrazníme hlavní motiv a jak si poradíme s dalšími prvky v ploše obrazu (například změnou hloubky ostrosti + jak ji „technicky“ změníme, ovlivníme).

 
 
Ukázka záběru zblízka, kdy je květ zobrazen na rozostřeném pozadí. Ostrý hlavní skladebný prvek je díky příjemně rozostřenému a barevně sladěnému pozadí vhodně zdůrazněn. 

Zaostření, hloubka ostrosti

Spolehneme se na automatický zaostřovací systém, nebo budeme ostřit ručně? Anebo potřebujeme ostřit pomocí speciálního režimu autofokusu a ještě k tomu mít možnost pohotově a velmi jemně a přesně doostřit ručně? Hloubku ostrosti ovlivňuje ohnisko (čím delší, tím je hloubka ostrosti menší), clonové číslo (čím vyšší, tím je hloubka ostrosti větší), obrazová vzdálenost (čím je větší, tím je také větší hloubka ostrosti).


A zde využití jednoho z moderních a stále více oblíbených tvůrčích režimů — HDRI. Zde konkrétně speciální režim HDR ART, který nabízí kapesní kompakt Casio Exilim EX-ZR200.

Nastavení expozice

A opět: spolehneme se na automatický režim, nebo nastavíme všechny parametry expozice ručně? Dnes jsou velmi rozšířené technicky vyspělé samočinné automatiky řízené umělou inteligencí, ale na výběr je také velké množství scénických programů včetně speciálních, jako je HDRI – High Dynamic Range Imaging, tedy zobrazování s vysokým dynamickým rozsahem, speciální program na snímky v protisvětle, za šera či v noci, anebo různé panoramatické programy včetně 3D zobrazení, ale také můžeme použít program s prioritou clonového čísla, nebo program s prioritou času expozice. Ale také je třeba pamatovat na odstínění nežádoucích paprsků světla pomocí sluneční clony nebo na využití různých snímacích filtrů a dalšího praktického příslušenství.

Expozice záběru

Před samotným stiskem spoušti můžeme v některých případech ještě zkontrolovat nastavení (krajinářská fotografie, zátiší, table top, ...), jindy je důležitější správná volba okamžiku stisku spoušti (fotografie momentní, reportážní, akční, sportovní) a technika samotného stisku – s „namáčknutím“ při použití autofokusu (často v kombinaci s měřením a nastavením expozice, případně i s dalšími funkcemi, jako detekce tváří v záběru a podobně), bez „trhnutí“ celým fotoaparátem, ale také je dobré vědět, s jakým zpožděním reaguje systém závěrky na stisk spoušti.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ