OEHLING RÁDCE : 2. CO VZÍT V ÚVAHU PŘI VÝBĚRU DIGIKOMPAKTU?

Cesta: www.oehlingradce.cz > Rádce > Kompakty

Partneři závodu



TIPY PRO VÁS

Původní recenze:

Canon EOS-1D Mk. IV  
Nikon D3s

 

 

 Zasoutěžit si!

 


Zde můžete přejít na portál fotografické soutěže
Foto z cest, kterou pro vás připravila firma OEHLING
ve spolupráci s časopisem Lidé a Země.

 

Do vaší knihovny

 


Váš komplexní průvodce výměnnými objektivy
pro SLR, SLT a kompaktní fotoaparáty. Více
informací získáte zde
a zde je link do sekce Odborná
literatura eShopu OEHLING.

2. Co vzít v úvahu při výběru digikompaktu?

Různí lidé preferují různé přístupy. Někdo vybírá podle barvy a designu, někdo podle ceny a třeba využije speciální nabídkovou akci, jiní hledají určité uživatelské funkce. Všichni si ale nejspíš uvědomujeme, že nákup je vhodné dobře promyslet, abychom ho třeba už velmi brzy nelitovali.


Úvodní ilustrační obrázek ukazuje jedno z typických využití "digitálních kompaktů", v tomto případě malého stylového elegána, přesněji vícefunkčního přístroje Panasonic SV-AS3, který kromě pořizování a prohlížení fotografií a ozvučeného videa poslouží i jako přehrávač hudby.

Měli bychom si tedy položit základní otázky: Proč fotoaparát kupuji? Co od něj požaduji? Chci přístroj pro pohodlné použití, který provádí potřebná nastavení automaticky? Anebo potřebuji mít možnost tvůrčího ovládání? Co budu fotografovat? Jaké požaduji výsledky? Jaké mám nároky na výslednou kvalitu? Jaké další plány mám s pořízenými snímky? Chci je tisknout? Pokud ano, v jakém formátu? A přirozeně: Kolik hodlám nebo mohu do nového fotoaparátu investovat?

Některé otázky jsou natolik individuální, že je na tomto místě nelze rozebírat. Po jejich zodpovězení ale budete schopni lépe určit digitální fotoaparát, který uspokojí vaše potřeby. Někdo si pro své rozhodování třeba i sepíše seznam důležitých bodů, aby si ujasnil, co s digitálním fotoaparátem chce dělat a jakých výsledků chce dosáhnout. Nicméně – abychom mohli dobře vybrat, potřebujeme také znát nabídku a umět se v ní orientovat. A vědět, na co se zaměřit.


Ovšem digitální kompakty, to nejsou jen různobarevné "stylové kapesní hračky", ale také výkonné fotoaparáty včetně modelů, které jsou vybaveny optickým zoomem s mimořádným rozsahem. Na ilustraci stylový elegán Sony Cyber-shot DSC-TX1 a hi-endový fotoaparát s ultrazoomem Canon PowerShot SX30 IS.

Vybrané technické vlastnosti digikompaktů

Tři nejdůležitější části digitálního kompaktu, které se spolupodílejí i na výsledné obrazové kvalitě, jsou obrazový snímač, elektronický obvod s procesorem a objektiv.

„Megapixely“

O snímači se nejvíce mluví hlavně v souvislosti s jeho rozlišením. Uvádí se v milionech obrazových bodů (milionech pixelů, megapixelech, Mpx) a má přímou souvislost s velikostí a kvalitou pořízeného snímku (nebo videa). Čím je rozlišení vyšší, tím větší snímek přístroj pořídí a tím více zachytí detailů. Ovšem s kvalitou obrazu také souvisí citlivost snímače ke světlu obecně, podání barev při osvětlení různého druhu a další ovlivňující faktory. Především je třeba vzít v úvahu, že v současné době je sice i u malých kompaktů běžné rozlišení snímače 10, 14 i 16 megapixelů, což umožňuje tisknout nejen zvětšeniny formátu 20 × 30 cm a 30 × 40 cm, ale i větší, ovšem snímače většiny těchto fotoaparátů jsou velice malé, a tomu odpovídá celková reprodukční charakteristika výsledných snímků.

Vysoké rozlišení současných kompaktů můžeme s výhodou využít i při tvorbě výřezů snímků, které mohou do jisté míry nahradit scházející délku ohniskové vzdálenosti objektivu, také při nastavení oblíbeného širokoúhlého formátu dojde ke snížení rozlišení a výrazně se rozlišení sníží, pokud můžeme v rozšířeném režimu nastavit vysoký ekvivalent citlivosti ISO, abychom třeba mohli fotografovat ve spoře osvětlené oblíbené hospůdce.

Na druhou stranu nechcete-li své snímky z dovolené nebo rodinné oslavy tisknout ve velkém formátu, ale jen „klasické 10 × 15“, ani si z nich vytvářet fotoknihu nebo je použít na velký nástěnný kalendář, případně je pouze prohlížíte na obrazovce televizoru či umisťujete na oblíbené internetové stránky, v podstatě ani nemusíte žádné miliony pixelů řešit.

Pohled do nitra digikompaktu a mimo jiné i na tři základní systémové uzly: objektiv, senzor, procesor. Jako příklad posloužil fotoaparát Sony Cyber-shot DSC-WX1.

Kolik obrazových bodů potřebujeme?

Pro nejpoužívanější formát fotografie („americkou pohlednici“) 10 × 15 cm/4 × 6 palců (v komerční laboratoři přesně 10,1 × 15,1 cm) potřebujeme rozměr snímku 1193 × 1784 pixelů (někdy se uvádí minimum 800 × 1200 px, nebo dokonce úplné minimum cca 580 × 770 px, ale pro zachování určité kvality doporučuji snižování rozlišení nepřehánět; dobré je vyzkoušet, co nám vyhovuje, posuzování je hodně individuální). Pro velikost fotografie 13 × 18 cm (přesně 12,6 × 17,8 cm), používané jako základní formát kupříkladu u svatebních reportáží, je to 1488 × 2102 px, pro formát 20 × 30 cm (20,2 × 30,3 cm) 2386 × 3579 px a pro 30 × 40 cm (30,3 × 40,4 cm) už 3579 × 4772 px.

Anebo jinak: Máme-li snímač s rozlišením 6 milionů obrazových bodů, pak při poměru stran 3:2 bude rozměr snímku v obrazových bodech 3000 × 2000 a maximální rozměry fotografie při tiskovém rozlišení 300 ppi (pixels per inch, pixelů na palec) cca 25 × 17 cm. 8 Mpx = 3500 × 2300 px = cca 29,5 × 19,5 cm. A 10 Mpx = 4000 × 2500 px = cca 34 × 21 cm. Pro srovnání: formát A4 má rozměry cca 30 × 21 cm.

Procesor

Na segment snímače navazuje převodník, který analogový signál převede na digitální data. Ta zpracuje procesor a následně jsou nejčastěji v grafickém formátu JPEG uložena buď do vnitřní paměti fotoaparátu, anebo – a to častěji – na paměťovou kartu. Procesor se podílí na obrazové kvalitě, kupříkladu podání barev, na šíři dynamického rozsahu nebo na eliminaci digitálního obrazového šumu při použití vysoké citlivosti nebo dlouhých časů závěrky.

Digitální kompakty určené i pro náročné uživatele umožňují stejně jako zrcadlovky uložit digitální obrazové soubory nezpracované procesorem. Tato surová data RAW si můžeme vhodným programem upravit a převést na obrazový formát (TIFF, JPEG, ...) ve svém počítači. Některé fotoaparáty umožňují tento proces provést přímo, s využitím svých vnitřních systémů a s kontrolou na displeji, ovšem připravíme se o možnost využít výkonný počítač, náhled na velké obrazovce a šíři možností, kterou nám nabízejí vhodné programy. Toto je ovšem téma pro samostatné pojednání.


Různé druhy kompaktů, různé typy objektivů. Zde vlevo stylové různobarevné ultrakompakty Panasonic Lumix DMC-FP5 s velice kompaktním objektivem periskopového typu, využívajícím optický hranol, uprostřed kompakt střední třídy Samsung WB700 s kompaktním zoomobjektivem tradičního typu a zcela vpravo high-endový kompakt typu bridge, neboť jeho koncepce spojuje výhody kompaktů s některými prvky převzatými od zrcadlovek, a to Fujifilm FinePix H20 s třicetinásobným optickým zoomem.

Objektiv

Objektiv „kreslí obraz“. Jeho význam pro tvorbu fotografií je klíčový. Kvalitní objektiv má dobrou světelnost, dobře ostří a má dobrou rozlišovací schopnost, což je důležité pro přenos kontrastu a prokreslení jemných detailů obrazu, díky kvalitní optické konstrukci má odstraněné optické vady, nezkresluje obraz a je dobře ošetřen antireflexními vrstvami. Pravda, neexistuje zcela dokonalý objektiv, avšak u kompaktních fotoaparátů, které mají až na výjimky zabudované tzv. zoomobjektivy, tedy objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, budete řešit hlavně jaký rozsah je pro vaše záměry vhodný.

- Základní ohnisková vzdálenost je u formátu 35mm kinofilmu 45–55 mm (berme tedy střed, 50 mm, jak je i zaběhlé) s úhlem záběru 45–47 ˚. Tyto parametry nejvíce odpovídají pohledu lidského, tedy našeho zraku.
- Kratší ohniskové vzdálenosti mají objektivy širokoúhlé, které zaberou širší prostor a do záběru se nám snáze vejde třeba skupina osob, i když jsme v poměrně malém interiéru.
- Delší ohniska nám zase umožňují přiblížit vzdálené objekty, ke kterým nemůžeme přijít blíže, anebo vyčlenit hlavní prvek od okolí a výrazně rozostřit pozadí, což opět zdůrazní hlavní objekt našeho fotografického zájmu.

U kompaktů jsou dnes běžné základní zoomy s trojnásobným, čtyřnásobným i pětinásobným přiblížením. Můžeme si uvést jako konkrétní příklad trojnásobného optického zoomu: je-li nejkratší ohnisko 35 mm, pak 3× optický zoom umožňuje přiblížení × 3 = 105 mm.

Výkonné kompaktní fotoaparáty, u kterých výrobce preferuje obrazovou kvalitu, tudíž je vybaví objektivem buďto s pevným ohniskem (naprosté výjimky;-), anebo zoomem s malým rozsahem tak, aby optimalizace objektivu mohla být co nejkvalitnější, s minimem nutných kompromisů, umožňují snadné použití snímacích filtrů a předsádkových objektivů, konvertorů. Řešní připojení je snadné: kryt objímky objektivu je sejmutelný, na jeho místo připevníme adaptér s bajonetem a na ten konvertor nebo filtr. Jako příklad jsem použil Samsung EX-1, obdobně jsou ale řešeny i další modely, typicky Canon PowerShot G12 a Nikon Coolpix P7000.     

Nabízeny jsou ale i modely s 5-, 7- i 8násobným zoomem a často začínají u širokoúhlého ohniska 28 mm, anebo velmi širokoúhlého, a to 25 a 24 mm. „Kapesní“ a o něco větší kompakty s „ultrazoomy“ se širšími možnostmi použití mají 10-, 12- i 15násobný optický zoom a některé velké high-endové modely mají 20-, 30- a dnes už i vícenásobné ultrazoomy. Světový rekord drží Canon PowerShot SX30 IS, který má objektiv s extrémním 35násobným optickým přiblížením 4,3–150,5 mm 1:2,7–5,8 USM VCM; rozsah ohniskových vzdáleností po přepočtu na 35mm kinofilm odpovídá 24–840 mm.

Ilustrační schéma práce systému stabilizace obrazu typu CCD-Shift, tedy pohybem segmentu s obrazovým snímačem. Ukázáno na příkladu kompaktu Fujifilm FinePix F50. Druhou možností je systém optické stabilizace obrazu pomocí segmentu objektivu. Ne všechny kompakty jeden z těchto systémů mají; při nákupu byste měli vědět, jak je vámi vybraný model v tomto směru vybaven. Dalším řešením je nastavení vhodných parametrů expozice, tedy citlivosti a rychlosti závěrky v kombinaci s clonovým číslem, což pro co největší pohodlí běžných uživatelů výrobci řeší jednoduše použitelnými režimy, které obecně nazývají "digitální" nebo "elektronická" stabilizace, případně nabízejí program expozice, který kombinuje oba typy stabilizace, optickou a digitální. A další možnosti skýtá použití stativů, ministativů, opěrek a podobně.    

Stabilizace obrazu

Systém optické stabilizace obrazu je velmi užitečný při fotografování „z ruky“, tedy bez stativu, monopodu nebo nějaké improvizované opěrky, a bez elektronického blesku i za slabšího osvětlení a při použití objektivu s dlouhou ohniskovou vzdáleností. Stabilizátory mohou být řešeny jako pohyblivé členy optické soustavy objektivu, anebo ke stabilizaci slouží pohyb segmentu s obrazovým snímačem. Jejich účinnost je samozřejmě limitovaná, ale současné systémy umí eliminovat chvění fotoaparátu až o 4 EV stupně. To bohatě stačí na to, abychom mohli z ruky snímat pomocí 200mm teleobjektivu i za horších světelných podmínek, kdy si nemůžeme dovolit čas expozice 1/250 s a kratší.

Kompakty nabízejí také tzv. digitální stabilizaci. To je označení pro využití vhodných parametrů expozice, které umožní získat snímky bez znehodnocení chvěním rukou. Prim hraje nastavení vysoké citlivosti, ale samozřejmě také co možná nejrychlejšího času závěrky a nejnižšího clonového čísla, byť v tomto ohledu má většina kompaktů velmi omezené možnosti. Kombinace optické a „digitální“ stabilizace bývá označována jako „systém duální stabilizace obrazu“ a někdy tvoří samostatnou nabídku na otočném voliči režimů expozice pro.


Pro kompaktní fotoaparáty jsou typickým a zcela neodmyslitelným znakem barevné displeje na zadní stěně. Jsou řešeny různě, a to s ohledem na typ, velikost, kvalitu, uložení (napevno, na výklopném panelu), možnosti úpravy jasu/barvy. Displeje slouží ke komponování snímků i jejich prohlížení, k nastavování i ovládání fotoaparátu. V případě dotykového displeje můžeme poklepem vybrat objekt, na který chceme mít souvisle zaostřeno, poklepem můžeme dokonce exponovat záběry. A následně můžeme snímky upravovat, vkreslovat do nich obrazce, ručně psát popisky, přání, vzkazy, používat razítka. Toto mají rády děti a mládež. Však to znáte, ostatně kdo nikdy nikomu na fotce nedokreslil brýle, fousy, atp. atd., že? Jako ilustrační příklad jsem použil jeden z mála fotoaparátů na trhu, který umožňuje pořizovat snímky s prostorovým efektem: Fujifilm FinePix 3D W3. Téma displejů podrobněji rozebírám v sekci digitálních zrcadlovek.

Další důležité funkce

Všechny digikompakty mají systém automatického zaostřování, stylové a vyšší modely nabízejí více provozních režimů, některé modely také možnost ostřit ručně. Oblíbenou funkcí je výběr a sledování tváře nebo tváří v záběru, režim pro sledování objektů v pohybu.


I malé kompakty mohou nabízet nápadtě a důmyslně řešené základní systémy, zejména pak automatického zaostřování. Základem je přirozeně metodika, umožňující pohodlné snímání, ale na své si přijdou i uživatelé náročnější a nároční, kteří pro svou tvorbu potřebují různé režimy autofokusu včetně výběru bodů, ale také ostření manuální. Zde příklad systému Samsung EX-1.


Zde ukázka funkčnosti automatického systému u kompaktu Casio Exilim EX-H15 při použití plně automatického režimu expozice řízeného umělou inteligencí, který Casio nazývá Premium Auto.
 

Obdobně exponometrický systém má dva i tři režimy měření, které bývá navíc svázané s rámečkem AF detekce tváře. Nejnovější technologie umožňují kromě klasické korekce expozice vhodně upravovat dynamický rozsah, byť často s minimem prostoru pro uživatelské nastaví míry optimalizace. K dispozici je také funkce vyvážení bílé barvy a tedy i barevného podání při různém druhu osvětlení a řada dalších praktických funkcí.


Oblíbené řešení výběru režimu expozice: otočným voličem, umístěným nejčastěji na pravé horní straně. Skladba a šíře nabídky samotných režimů se liší podle jednotlivých kategorií a druhů přístrojů. Jako příklad a ukázku shodných prvků i rozdílů jsem použil kapesní kompakt Fujifilm FinePix F31fd a vysocevýkonný kompaktní fotoaparát s ultrazoomem Canon PowerShot SX30 IS.


A zde ukázka, jak může být funkce volby režimu expozice zobrazena na displeji, a to konkrétně fotoaparátu Samsung EX-1.
 

Všechny kompakty umožňují fotografovat v pohodlném, plně automatickém režimu, často v podobě „inteligentní automatiky“, nabízejí řadu scénických programů, jako Portrét, Krajina, Makro nebo Západ slunce, které díky optimalizaci na konkrétní typ snímku poskytují lepší výsledky než plná automatika, a flexibilní programovou automatiku s možností uživatelského zásahu.


I řada kompaktů umožňuje jednoduše a přesně vyvážit bílou barvu a tedy i celkové barevné podání, vybrané modely umožňují i jemně doladit přednastavené programy a některé dokonce i přímo nastavit barevnou teplotu v Kelvinech.

Vyšší a high-endové modely nabízejí větší míru individuálního a tvůrčího ovládání a mají i programy poloautomatické, kdy uživatel zvolí čas expozice nebo clonové číslo (byť někdy jen ve velmi omezeném rozsahu) a systém fotoaparátu podle toho nastaví ostatní parametry pro správnou expozici, anebo může využít manuální režim.


Digitální kompakty nabízejí nejrůznější praktické i hravé tvůrčí funkce. Mezi dlouhodobě oblíbené patří různě koncipovaná podpora pro tvorbu panorám spojením dílčích záběrů, kterou společnost Sony dovedla do podoby, kdy automatický systém fotoaparátu samočinně sestaví panoramatický obrázek zcela bez zásahu uživatele, ten jen musí nastavit v menu směr a orientaci snímání, zamířit, stisknout spoušť a pohybovat plynule přístrojem. Panoráma může zachycovat i osoby nebo objekty v pohybu, kupříkladu automobily a nejnovější verze nabízejí snímání také tzv. 3D plynulých panorám. Je to koneckonců trendová záležitost a kupříkladu na mezinárodní výstavě Photokina 2010 bylo zobrazování s prostorovým efektem jedním z hlavních témat.
   

Moderní funkce umožňují třeba pořizovat snadno a rychle panoramatické záběry, vylepšovat portréty nebo záběry krajiny, speciální funkce umí pořídit rychle po sobě několik snímků s různým nastavením a z nich vytvořit jeden s optimalizovanou obrazovou kvalitou, což dobře slouží zejména v náročných světelných podmínkách. Samostatnou kapitolou jsou funkce umožňující nastavovat různou barevnost snímků, přiřazovat jim různé fotografické styly, nastavovat míru zaostření, kontrastu a jasu, editovat snímky, anebo používat různé filtry a funkce pro vylepšení kvality snímků včetně korekce zkreslení.


Důležitým systémem kompaktů je také elektronický blesk. Může být buďto pevně zabudovaný (Samsung WB2000 vlevo), výsuvný (Nikon Coolpix P7000 uprostřed) a výklopný jako u kompaktních a semiprofi zrcadlovek (Canon PowerShot SX30 IS). Některé kompakty navíc mají i aktivní sáňky pro připojení externích blesků, případně můžeme použít kompaktní blesky připojené pomocí lišty, kterou přišroubujeme k fotoaparátu pomocí závitu pro stativ. Některé kompakty s výměnnými objektivy interní blesk nemají, umožňují použít pouze přípojný, externí.  


Zde ukázka efektivního využití praktické funkce detekce tváří v záběru. Systém pro správnou expozici použil vhodné nastavení parametrů expozice spolu s citlivým přisvícením pomocí elektronického blesku. Zde konkrétně ukázka Fujifilm.


Ukázka, jak si systém poradí s nočním portrétem včetně retuše efektu červených očí při použití blesku k osvětlení objektu v popředí záběru.
 Podruhé snímky Made in Fujifilm, nicméně obdobné funkce mají i další značky. Některé interní blesky i u malých kompaktů umožňují poměrně vhodně upravit sílu záblesku, případně nabízejí samostatný režim s jemným zábleskem, Soft Flash. 


A ještě další dvě ukázky z dílny Fujifilm, tentokrát prezentující Fujifilm Real Photo Technology, která souhrně uživatelům nabízí kvalitní řešení fotografií i v situacích, kdy to vůbec není jednoduché.


A ještě ukázka dvojice tlačítek, kterými uživatel snadno aktivuje jiné praktické, obraz vylepšující funkce, zde konkrétně portréty a krajinu. Toto je řešení Casio. Podrobnosti vydají na samostatný článek...

Další moderní možností je pořizování a využívání zeměpisných údajů ke snímkům a videoklipům pomocí integrovaného nebo přípojného modulu GPS. O tomto tématu informujeme samostatně a ve spojení s vybranými fotoaparáty.   

Video, audio

Všechny současné digitální kompaktní fotoaparáty jsou vícefunkční přístroje umožňující nejen fotografovat, ale také natáčet ozvučené video a některé poslouží i jako zvukový záznamník. Pořízené snímky a videoklipy si můžeme prohlížet, ať už sami, nebo v rodině či s kamarády. Snímky můžeme prezentovat formou slide-show, a to často i s připojenou podbarvující hudbou. Většina fotoaparátů navíc umožňuje pořízené snímky a případně i videoklipy přímo ve fotoaparátu upravovat, editovat.

V kurzu je video ve vysokém rozlišení, nebo dokonce v tzv. plném vysokém rozlišení, které je možné v maximální kvalitě zobrazovat na televizních obrazovkách vhodné kvality. Některé kompakty můžeme použít i jako zvukové záznamníky; nejčastěji umožňují nahrát až hodinový souvislý zvukový záznam.

Digitální fotoaparáty se neobejdou bez elektrické energie. Mějme pro ně vždy připraveno "krmení" v množství větším než dostatečném. Praktickou pomocí nám jsou i univerzálně použitelné nabíječky baterií a napájecích článků.

Zdroj energie

Digitální fotoaparáty se bez elektrické energie neobejdou. Většina kompaktů jako základní zdroj energie používá lithio-iontový akumulátor (dobíjecí baterii, plochý bateriový blok). Ty mají nízkou hmotnost, poměrně rychle se dobíjejí a většinou mají dobrou až velmi dobrou kapacitu (řada modelů výbornou a některé i vynikající – jako příklad můžu uvést Casio Exilim EX-H10/15 a podobné modely, které na jedno nabití umožňují pořídit až 1000 snímků).

Řada kompaktů používá dvojici, větší a velké kompakty s ultrazoomy čtveřici tužkových napájecích článků. Většinou je možno použít nejen články primární, na jedno použití, které bývají v prodejním balení, ale i akumulátory, nejčastěji NiMH, ale někdy i lithiové. Výhodou je dostupnost de facto po celém světě, takže není problém je zakoupit (a při troše obezřetnosti i s dostatečnou kapacitou:-).


Na fotografických toulkách přírodou nám výborně poslouží nabíječky a zdroje elektrické energie napájené (nebo nabíjené) pomocí slunečních paprsků, třeba tyto modely Sunnysoft PowerMonkey.

Nicméně cestujeme-li na delší dobu do míst, kde budeme mimo dosah elektrické sítě, abychom si mohli akumulátory dle potřeby dobíjet, je rozhodně vhodné vybavit se dostatečnou zásobou plně dobitých akumulátorů. V případě tužkových doporučuji moderní typy NiMH s minimalizovaným samovybíjením, kupříkladu Sanyo Eneloop, Panasonic Infinium nebo Varta Power Accu. Anebo si můžeme přibalit dobíječku využívající sluneční energii.


Na ukázku pár paměťových karet s různou kapacitou, a to Memory Stick Pro-HG Duo HX "Magic Gate" a pak různé karty Secure Digital High Capacity včetně modelů pro HD video a také nejnovější formát Secure Digital eXtreme Capacity, zde s kapacitou 64 GB.

Paměťové karty

Paměťové karty jsou drobné, ale velmi důležité příslušenství. Většina digitálních fotoaparátů disponuje vnitřní pamětí typu flash, jenže až na výjimky s malou kapacitou, a tak je použitelná jen jako záloha. Pořízené snímky a videosoubory ukládáme na paměťové karty. Jejich výhodou jsou malé rozměry a možnost vyjmutí z fotoaparátu a vložení do čtečky u počítače/notebooku, v tiskárně, přehrávači, ... atp. Podrobněji se paměťovým kartám a paměťovým médiím jako takovým věnujeme v samostatné sekci.  

Každopádně při výběru karty zvažujme jednak její kapacitu z hlediska rozlišení našeho fotoaparátu a předpokládaných objemů dat, která budeme potřebovat ukládat, a také rychlosti jejich přenosu do počítače, na tiskárnu, do přehrávače, televize a podobně. To platí hlavně u videa ve „vysokém“ a „plném vysokém rozlišení“ (HD a Full HD), ale i v případě fotoaparátů s velmi vysokým rozlišením snímače, při pořizování dat RAW a při souvislém snímání v plném rozlišení.

Také ale musíme dbát na kompatibilitu karty s fotoaparátem a se čtečkou, pomocí níž budeme svá digitální data přenášet do počítače, případně i se čtečkou ve své domácí tiskárně a v dalších přístrojích, které používáme. Konkrétně by nás třeba mohlo zaskočit, že čtečka nekomunikuje s novými verzemi karet vyšších rychlostních tříd. Typický příklad: starší čtečky versus nejnovější karty Secure Digital High Capacity (SDHC) a postupně přicházející Secure Digital eXtreme Capacity (SDXC).

A samostatnou kapitolou jsou paměťové karty typu Eye-Fi, umožňující bez manilupace, čteček a kabelů přenášet data na kompatibilní zařízení pomocí technologie WiFi. Několik základních informací najdete v článku o multifunkčních zařízeních, která umožňují inkoustový tisk fotografií.

Některým uživatelům výborně poslouží kompakty se samočinným režimem snímání, který řídí umělá inteligence. Ovšem – pořád ještě musí namířit a stisknout spoušť, nebo alespoň zamířit a počkat, až snímaný člověk otevře oči, nebo vyloudí úsměv takové míry, která odpovídá nastavené v samočinném režimu, pak už řada kompaktů "exponuje sama" (to jsou ony různě koncipované funkce detekce mrknutí a úsměvu). Ovšem pokud chcete, aby váš kompakt fotografoval nebo natáčel video zcela sám a zachytil tedy i svého majitele nebo svou majitelku, jak třeba s přáteli řádí na večírku, ani to není žádný problém! Pořiďte si kompakt Sony Cyber-shot TX1, WX1, apod. spolu s robotickou dokovací stanicí PartyShot a váš fotoaparát bude pracovat zatímco vy se budete bavit, a to hned dvakrát: během večírku a podruhé nad záznamem, který váš fotorobot pořídil. 

Více si o kompaktních fotoaparátech řekneme v souvislosti s některými konkrétními příklady. Každopádně na závěr této kapitoly je na místě otázka: Chcete digitální kompakt s pevně zabudovaným objektivem, anebo s možností používat různé vyměnitelné objektivy podle momentální potřeby, situace a tvůrčího záměru? Nabídka fotoaparátů takového typu je stále bohatší, stejně jako objektivů a dalšího příslušenství. Zde můžete přejít k úvodnímu článku, který je na tento typ fotoaparátů zaměřen.


Pro kompakty jsou nabízeny také nejrůznější pouzdra, transportní ochranná i vodotěsná, umožňující fotografovat a natáčet video i v úžasném světě pod vodní hladinou. Ale to už je nad rámec této kapitoly.

Zde si můžete otevřít kapitolu, která se zabývá elektronickými blesky kompaktních fotoaparátů.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ